Únor 2013

sdílené radosti!

19. února 2013 v 23:55 | F.LeYa |  Fragmenty deníčku
dnes se udály tři šílené radosti, které byly báječné

nejdřív jsem se bavila velice se spolužačkou, bylo to příjemné pokecání místo tělocviku, to tak bývá, člověk si toho najednou má tolik říct, když spěchá nejlépe, že?
nebylo by to tolik zvláštní, kdyby večer nenapsala, že by ráda dokončila debatu, což po dalších dvou radostech byla už jen taková třešinka...

druhá radost, když ke mě přišla Murba, a prostě mě najednou objala... což bylo pro mě dost překvapující, ale bylo to bezvadný! uplně báječný a tak jsme tam chvilku stály v objetí
večer jsem se rozhodla že ji poděkuji....prý to taky tak hezky sdílela...

a vlastně uplně největší pecka, které nevím jestli mám věřit, když mi JSpectorP řekl, že z holek se mu líbím jen já a já jsem mu vlastně /taky/ upřímně řekla, že se mi líbí... skoro mě to rozbrečelo

víc takových dní!

z dob a nádech

18. února 2013 v 22:26 | F.LeYa |  Fragmenty deníčku
To si tak čtu ty věci co jsem sem kdy napsala
některé jsou krásné
některé jsou málem takové, že by si o nich člověk myslel že znamenají víc než bylo myšleno
některé jsou přesné

tak si je čtu a občas se zhluboka nadechnu jak mě to dostane
některé vypadají, jako bych je ani nepsala já

Sen 14. února

15. února 2013 v 9:28 | F.LeYa |  Sny
Agnesina oslava narozenin stála 45 000,- To byla ta oficiální.
Večer jdu k Agnes, vypadá to jako v kulturáku. Popřeju jí k narozeninám a dám jí hubičku, najednou se vedle ní objeví Val a Agnes ji dá solidního hubana, já na to trochu ve vtipu "Ale noták!"
Všude kolem se začínají rojit další a další lidé, tlustý pán v hnusné fontáně vysoko a obtízně dosažitelné. Vyženu ho. .... spoustu hudby, banda rastamanů. pokuta 81 000,-

zadruhé jsem nějaká středovká paní, která na pouti s nějakými pány musí rozdělat stan, kterej když rozděláš, tak to znemená, že se na tom místě usadíš až do smrti, takže si toho pána musím vzít a moje sestra si vezme jeho bratra
jeden z nich zemřel a zůstalo po něm dítě- holčička tereza, která se po smrti otce psychicky zhroutila a od té doby se jí muselo řikat ella. Ella ve věku sestřenky, já o ni stále mluvím jako o Tereze, takže když o ni vypravím sestřence, vždycky řeknu Tereza, jenže sestřenka si s ní jde hrát a řiká ji Terezko a Elle se to nelíbí.