Sny 26. května

26. května 2012 v 11:32 | F.LeYa |  Sny
Jsem v Praze u Agnes, která nějak přijde z nákupu, kde si koupila jakousi sadu krabiček naskladaných na sebe a v každé je trochu koření, nebo zelenina a tak. Prve myslím, že jsou to oddělené směsi na polévku, později zjišťuji, že je to čaj. Například v jedné sadě je čaj žampiónový a v druhé sadě čaj černekový označený žlutým nápisem GA. Ještě zachvíli si všimnu, že jich má u služky na stole asi sedm.
Sedíme v kuchyni a řešíme, že je Agnes těhotná a má v bříšku hrozně malinkatý dítě. Na tom by nebylo nic divnýho, kdyby už nebylo plně vyvinutý 4dny před porodem. Fakt malinkýho chlapečka. Je to fakt divný, protože se dá vyjmout v takovém vakuovém vaku a normálně se na něj dívat a chovat ho. Dokonce se umí smát nahlas, což všichni slyšíme. Když ho chci Agnes vrátit, plodová voda ve vakuu steče dolů a díte zůstane nahoře, prostě s tím nejde nic dělat, dítě se může udusit. Naštěstí je to jen simulace a Anča má své opravdové dítě v bříšku. V. se začne rychle shánět po kludle, že teda dítě musí ihned ven, když to ukázala ta simulace a dá Agnes takovou žlutou ampulku a ona si ji píchne nahoru do pupíku.... a pak je střih
Jsem v Paze, Agnes má hodinu nějakého tance. Jedu za ní na HAMU, někde jsem se dozvěděla, že si tak můžu občas chodit na hodiny. Shodou okolností mám jít za tou profesorkou, která právě Agnes učí. Někdo mě navede kam jít, otevřu dveře a tam usměvavá Agnes a asi 8dalších lidí. Jeden kluk. A profesorka u okna. Říkám, že se chci přihlásit tam a tam a ona mě zavede ke stolu a dá mi na vyplnění nějaké papíry. Mezi tím mají studenti chvilku volna a Agnes mi bronzovou gelovkou rychle nakreslí dokonalé obrázky hlavních znaků pantomimy, jako například Deburaua, kusy kostýmů a tak a dá mi to. Já si myslím, že to je úža, že budu mít od Agnes obrázek, ale když ona umí kreslit, tak už ji ničím nepřevyšuju...
Papíry už mám, chvíli se koukám jak ostatní tančí, nevím proč se do toho nějakým způsobem motám na taburetce. Agnes už je těhotná a má na zádech naznačenou páteř dítěte.
Po tanci mi profesorka řekna ať už radši jdu a já, že ať se nebojí, že jsem na odchodu, cestou musím do skříní uklidit nůžky a dva kabely.
Schody jsou sešlapané na dranc, spíš po nich jedu než jdu. Venku je megachumelenice a já jdu v černých pantoflích, které mi jsou malé.
Z minulých snů znám, že HAMU má strašně moc výlezů, jeden také hrozně blízko u Malého Vinohradského divadla. Sice nevím který to je ale náhodou se trefím. Je strašnej vítr, až to se mnou šlehne o zem. Za chvíli se zorientuju a jsem v Malým, kde za minutu začíná Zkrocenka, což není Zkrocení zlé ženy, ale něco uplně jinýho a jmenuje se to jen Zkrocená žena. Ptám se Péti, jestli jsou volná místa a jedna paní mě odvádí do hlediště, kde jsou samí nesympatičtí pánové. V tu chvíli se já stávám Zkrocenou ženou asi, jelikož mi ve dveřích upadne pantofle a nikdo není ochotný mi ji podat za žádnou cenu a mnohem horší je to s cigaretou, která mi taky upadne, je blízko u mě, ale musí mi ji podat tlustý pán v ryflích, který si nejdřív vynutí abych mu sahala do kapes, které se po každém sáhnutí o něco prohloubily. Mě to přišlo nechutné a na plátně se promítal film (taky jsem čekala divadlo), černobílý a byl přesně o mě (jako Zkrocené ženě). Já si najednou vzpoměla na svůj život, jak jsem protivná na svého muže a vůbec, jak jsem na všechny protivná a touto zkušeností mám zkrotnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama