Velká místnost, spoustu lidí. Je to tmavá místnost a stoly. Všichni lidi jsou dramaťáci, které má na starost Zajda. Já se teda bratříčkuju jen s našima, ale ani mě nepřipadá, že by tam byl někdo cizí.
Je tam opravdu hluk, Zajda něco říká, nikdo ho neposlouchá, možná někdo jo a on si ani nechce pořádně zjednat ticho. Asi se tam objeví Agnes se svým tatínkem.
Nevím jak to, ale musím jsem jít k dědovi, předat mu dárek k svátku, překvapivě tam jdu. Dám mu nějakou placatou dekturku, nevím, co na ní bylo.
Dál pokračuju do nějaké hospody, vypadá to tam trošku prostředím jako Malinovi, venku sedíme. Taky je tam hodně lidí. Ale všichni jsou asi známí. Je tam třeba Liška vedle u stolu. Ani nevím, s kým se přesně bavím já. Obecně.
Konkrétně s týpkem, co nápadně připomíná Zbýšu, a není to je bavení, spíš koketování. Pak přesedlám na nějakýho týpka s náušnicí, vypadá trochu nebezpečně, neurvale.
Sem tam se s Liškou jdu poradit co si o tom myslí. Teď naproti Lišce sedí i Agnes s tatínkem, oba ve slavnostním oblečení. Když je víc večer, odcházím s týpkem směrem k záchodům, sice se držíme za ruce, ale pro mě to nic neznamená. Před záchody už to je víc vrr ale přesto nic. Zhnusí se mi tam. Ne, že by něco udělal, ale prostě s ním nic nechci.
Agnes odchází, já o tom nevím. Když se vrátím mezi lidi a zjišťuji, že tam není, okamžitě utíkám k východu, k plechovému plotu, u dveří tojí ten Zbýša a nechce mě pustit ven, jenže já musím běžet za Agnes!
Běžím běžím, orientuji se, běžím do kopce, najednou je všude slunce a vidím Agnes s tatínkem asi 50m předemnou. Už nechci běžet přímo za nimi, běžím ulicí nad nima, kde je přístav, plachetnice a tam stojí Vašek a já mám takovou radost, že ho vidím! Jdeme spolu dál a ocitneme se v muzeu i s Fialínem. Jsou tam klavíry, na jeden si brnknu a dostanu vynadáno od Vaška, že se na to nemá sahat a pak si teprve všimnu té cedule, že se nesmí šahat na exponáty.
Konec?
Na autobusáku potkám Rendy a VerBog a pozvu je k sobě domů, že jim musím nutně ukázat sovji kytaru, že se musím pochlubit. Jdou, pak si uvědomím, že mám v pokoji hroznej bordel, ale to mě neodradí, ze dvěří se kouknou na tu moji počmáranou kytaru a dobrý. VerBog jde na záchod, Rendy si obouvá boty a v pokoji je mamka a nadává mi za bordel, který mám v pokojíčku. Hlavně ty spoďáry, ale ty jsem stačila zakrýt punčocháčema.
Konec
VS Agnes:
Byla jsem na druhým lyžáku a nemocná a musela jsem(chtěla) za Tebou jet o několik kilometrů níž do chaty. Tam si byla a já se Tě jen ptala, jestli je to dobrý(Tvůj táta byl nemocnej) a pak jsem musela jít pěšky do své chaty