Únor 2011

Další absurdní drama

21. února 2011 v 12:56 | F.LeYa |  Různé tvorby
Co si na to říct. Někdy se to tak semele, že to drama vznikne samo. V mém případě tragické absurdní drama.
Stala se mi taková..nemilá věc (jistě! s tónem Hrdého Budžese).
Jestli je mi něco typické, je to nedomyšlenost tahu ve chvíli, kdy jsem naštavná, koupila jsem si uplně pitomým zbůsobem dva lístky PRO SEBE do divadla.

 "Prosim nezlobte se. Az se odnaucim byt zbrkle pako, usporadam hostinu a Vy budete sedet po me pravici a zobat se mnou ty nejcervenejsi jahody ze stribrneho tacu, ano?
...vedle tacu bude miska nejjemnejsi smetany s cukrem. My budeme sedet v rytirskem sale v bilych parukach, jako hrabenky, s perim vzacnych ptaku ve vlasech, a na stole bude nas kasparek z vlaku."

A pak mi došlo, že ta představa je stejně tak absurdní jako to, že nedokážu nebýt pako. Stejně nedosažitelný cíl.

Plačte, hraběnko. Hostina nebude.

Dotázka

13. února 2011 v 19:24 | F.LeYa |  Různé tvorby
Kompromis mezi OTÁZKOU a DOTAZEM je DOTÁZKA? :-)

Tukan

13. února 2011 v 18:05 | F.LeYa |  Fragmenty deníčku
Dneska jsme jeli na Luka, Muka, Luna, Lupa, Tukan, Lukáš
a cestou zpět hopsa, opsat, hopsat, kopsa, pejsek, hejsek...směj se. Ale ne takle :-] takle :-)

V metru je trouba z pekárny, která vypadá jako keramická pec a sprchuje se v ní pan řidič teplou, nebo teplou vodou. Na dveřích vpředu má vlak kliku, co vypadá jako zrcadlo, obdelníček a kolečko. 

A mezi tím bezbariérový kopeček, e-liška, Patla a Matla, kolínko a tlapky :-)

Včera sintetické znamenalo bratranec
a specifické, teta z pece.

Sysel

13. února 2011 v 0:51 | F.LeYa |  Co mě zaujímá
To jsem takle četla větu
"Hledám někoho se syslem pro humor."

Rozpor

13. února 2011 v 0:49 | F.LeYa |  Fragmenty deníčku
Včera jsem se naučila teoreticky, co je to ROZPOR.
Dnes jsem si to neplánovaně vyzkoušela prakticky:

Jak člověk může tak bezedně plakat taakovýhle slzy, pramenící v tom nejhlubším smutku a zároveň se smát z pocitu naprostého naplnění svého cíle?

To by bylo ještě normální, ale tento pocit ve mě vyvolala TÁŽ VĚC.

Takže tomu se říká rozpor.

Co vím

9. února 2011 v 20:29 | F.LeYa |  Různé tvorby
Jedna báseň
jeden rým
jedna sloka
- vše co vím :-)

otázka k zamyšlení

8. února 2011 v 12:08 | F.LeYa |  Co mě zaujímá
Proč, když je člověk na záchodě, a někdo na něj chce jít, nedělá taky "tút tút tút tút" jakože je OBSAZENO?

večer ke 4.2.

4. února 2011 v 23:37 | F.LeYa |  Fragmenty deníčku
tvl se třeba stav :-D bysme poslechli nějakej hardcore :-D akorát musim rýsovat :D


a pak jsem se u tohodle smála jak protržená
a nemyslela na byty a debilní stehování
a na to, že bych měla jít spát!

Citát- A. Strindberg Hra snů

2. února 2011 v 13:08 | F.LeYa |  Co mě zaujímá
"Proč lidé pláčí, když je jim smutno?" vyptával jsem se dál. "Protože si občas musejí omýt oči, aby líp viděli!"

Čtu- Strindberg, Hra snů

1. února 2011 v 23:27 | F.LeYa |  Čtu
Nejmilovanější hra Augusta Strindberga.
Poměrně vypadá i technicky náročně, co se týče scény.

Onehdá jsem tu hru viděla a řekla si, že už s ní nechci mít nic společného, vidět ji nechci, nechápu ji a autorem musel bejt nějakej děsně filozofickej pán!
Stačilo půl roku na to, aby se A. Strindberg a jeho tvorba v mé hlavě trochu usadila a teď je to fakt fajn číst.
Z oné divadelní inscenace převážně moudrá nejsem, postupem času do toho nahlížím víc, nicméně přečtení této hry mě každopádně posunulo dost vpřed! Zejména mám jasno v postavách.

O čem to teda je?
Klasické dílo A.S. kde propírá co je smyslem žití. Bolest, utrpení? Vše dává do kontrastu se snovou realitou, někdy je lepší probudit se do kruté reality, protože sen nezná zákonů, času ani prostoru...tudíž je sen bolestí ještě větší.
Provází nás Ingrova dcera a její věčné "Lidé si zaslouží politování", které se opakuje tak často, až mi to pomalu ztratilo význam.
Důstojník, který čeká na Viktorii (opravdu stejné jako čekat na Godota). A básník, díky němuž má snad celá hra smysl.